Krabicový software
Krabicovým softwarem obvykle označujeme softwarový produkt balený v krabici včetně všech nezbytných komponentů, jako jsou instalační média, licenční ujednání a podobně. Pro naše srovnání však bude vhodnější označovat termínem "krabicový software" veškeré softwarové produkty vyvíjené na základě obecných požadavků široké veřejnosti. Ideálním příkladem takového krabicového softwaru je sada nástrojů Microsoft Office. Takový produkt je charakterizován zejména velmi širokou cílovou skupinou zákazníků, plynoucí z jeho cenové dostupnosti, mnohojazyčnosti a specializací na činnosti obvyklé u většiny uživatelů. Obvyklou nevýhodou oproti na míru konstruovaným aplikacím je skutečnost, že není uzpůsoben konkrétním potřebám toho kterého uživatele, ale uživatel musí své potřeby do jisté míry uzpůsobit tomuto softwaru. Výhodami krabicových řešení je pak již zmíněná nižší cena plynoucí právě z jeho masovosti a fakt, že spolu s právem užívat software si uživatel kupuje zároveň službu technické podpory.
Software na zakázku
Největší výhodou softwaru na zakázku je samozřejmě schopnost pokrýt jedinečné požadavky uživatele, rychlost, flexibilita a schopnost reflektovat jakékoliv potřeby včetně těch, která se výrobcům standardního softwaru nevyplatí pokrývat. Hotový software úspěšně pokrývá běžné standardní procesy, nicméně většinou nestačí podpořit nové, aktuálně se vynořující potřeby zákazníku. Software na zakázku pak obvykle vykrývá prostor mezi standardním softwarovými řešeními. Obecně se řešení softwaru „na míru“ používá, pokud software, který uživatel potřebuje, není na trhu k dispozici nebo ho není možné modifikovat, nebo je naopak tento software příliš komplexní a zákazník by využíval pouze jeho zlomky. Software na zakázku si často nechávají vytvořit zákazníci se specializovanými činnostmi, například ve zdravotnictví, účetnictví nebo pro výukové programy ve školství.
Srovnání
Výběr mezi hotovým, krabicovým softwarem a softwarem na zakázku závisí na konkrétních potřebách zákazníka, množství softwaru a jeho celkové IT strategii. Nespornou výhodou standardního softwaru je pevná cena, harmonogram implementace a předem známé vlastnosti produktu. Větším společnostem se složitou strukturou IT prostředí však toto řešení nemusí vyhovovat, především proto, že jakkoliv dobrý standardní software v průběhu času nestačí na nové požadavky. Zakázkový vývoj softwaru je totiž potřeba chápat jako komplexní službu poskytovanou jedním dodavatelem. Měla by zastřešovat jednotlivé úkony v průběhu celého životního cyklu projektu informačního systému – od jeho návrhu a vývoje, přes implementaci a dodávku hardwarových a softwarových komponentů, až po podporu provozu finálního produktu a jeho další rozvoj. Rozhodně se tedy nejedná pouze o jednorázový prodej a následnou koupi zakázkového informačního systému. Je proto nutné věnovat více úsilí při výběru firmy, která software na zakázku dodává, brát v úvahu ověřené reference, historii dodavatele, jeho odbornost a certifikace. Obecně tedy platí, že zakázkový vývoj je pro zákazníka efektivnější. Způsob práce uplatňovaný při vývoji softwaru na klíč nejen umožňuje, ale dokonce vyžaduje spoluúčast klienta, který se tak stává spolutvůrcem řešení. Výsledné řešení je tedy přesně přizpůsobené jeho požadavkům, vyhovuje firemním procesům i firemní kultuře a může velmi důsledně podporovat klíčové odlišnosti od konkurence.
