Zvuková karta je vybavením každého počítače (s výjimkou počítačových dědečků). Takže je potřeba jen zdroj zvuku. Perfektní jsou předrevoluční magnetofony, které mají linkový (tzv. diodový) výstup zvuku (i když s tou kvalitou to bývá horší). Linkový výstup se momentálně vyskytuje jen u profesionálních hifi komponent. Použití sluchátkového výstupu je možné, ale má svoje úskalí. Je potřeba opatrně nastavit hlasitost na správnou úroveň a neměnit ji, pokud jsou k dispozici korekce, nastavit na neutrál. Problém je, že zvuk prochází přes koncový zesilovač, který má určité zkreslení (i když to neni tak špatné jako dřív). Lepší by byl vývod před nim. Jinak nevidim žádnej další problém, podobný postup se dá uplatnit pro kotouče (nutný je funkční kotoučák), gramodesky (tady je ale problém, že ne vždy byl gramofon vybavený předzesilovačem a málo zvukovek má stereo vstup pro dynamický mikrofon, o korekci RIAA ani nemluvim (ta se dá ale provést sofwareově)). Trochu problematické mi přijde kopírování starších desek s rychlostí 78 otáček, protože gramofon s klikou nemá žádný elektrický výstup (přenos zvuku na troubu probíhal čistě mechanicky), ale koukal jsem, že gramofony na 78 ot se dají sehnat.
Samozřejmě je možné použít různá direct řešení (USB gramofon), ale z toho počítače je to kvalitnější a nahrávka z USB gramofonu by se stejně musela v počítači upravovat (přinejmenším dělit na písničky).
