Spotřebu (nejen notebooku) můžete lehce změřit zásuvkovym watmetrem. Dost často se prodávaji v lidlu a podobně (pokud máte poblíž GM tak doporučuju
http://www.gme.cz/elektromer-zasuvkovy-osobni/mi-spoteby-elektrick-energie-pm01-p759-846/). Přesnost měření neni nijak ohromující, když jsem zapojil do sebe tento a ten z lídlu, jeden ukazoval napětí 212, druhej 232 voltů (blíž voltmetru (228V) byl ten z GM). V proudu se a výkonu se lišily o něco míň. Ale představu vám to dá dobrou, měří výkon a spotřebovanou energii, kterou můžete i přepočítat na koruny a tuny CO
2 (pro mnohé ekofanatiky důležité), ale to je jen násobení. Taky nějak umí počítat cenu při dvojím tarifu, ale to je asi pro vás stejně jako pro mě nepotřebné. Nicméně cena kolem tří stovek neni až tak velký výdaj a přístroj je to užitečný. (Viděl jsem to za podobné, ale i dalko větší ceny (i nad tisíc) v různých prodejnách elektro, já osobně bych za to víc jak těch cca 300 nedal, ale já mám možnost měření i jinými způsoby).
Příkon notebooku se pohybuje od 10W u těch nejmenších do 100W (nebo trochu více) u těch největších a nejvýkonnějších. Ten údaj by měl bejt v doumentaci. A teď jak z toho udělat watthodiny. Když vezmu takovej zlatej střed 50W tak každá hodina provozu znamená 50 Wh (watthodin) spotřeby. Za 20 hodin to je jedna kilowatthodina. A za 20 tisíc hodin to je jedna megawatthodina (MWh). (Mimochodem mWh je miliwatthodina, ale každý elektrikář si přeluští, že máte na nysli mega a ne mili).
Řekněme, že běží 6 hodin denně (když odečtu 8 hodin zaměstnání a 10 hodin spánku, tak víc nezbyde). To je 2190 hodin. Jak jsem uved 1 megawathodina se propálí za 20 tisíc hodin, tohle je tak desetina (po staru 100kWh). (Přesnější výpočet: 2190hodin*0,050kW=109,5kWh=0,01095MWh.) Při ceně 3 koruny za kWh to jsou teda tři stovky za rok.
Snad Vám tento příklad objasnil jaká je souvislost mezi příkonem, časem a spotřebou.
Vezměte obě faktury za elektřinu a podívejte se, jaký máte rozdíl ve spotřebě. Jestliže platíte skoro o půlku víc, musí to na těch číslech bejt vidět. Zdražení loni nebylo až takové, i když bylo, my jsme zvyšovali zálohy o 10% a stačilo to jen tak tak (přeplatek byl míň jak desetina splátky) a o rok předtim jsme měli přeplatek asi 250% měsíční platby (ovšem odmítli jsme její znížení a naopak jí navíšili, což se ukázalo rozumné (neni dobré stát se dlužníkem čezu)). Mimochodem i letos nám chtěli snižovat měsíční platbu, přestože elektřina zdražuje a loni to vyšlo opravdu jen tak tak (energetika si asi programově vyrábí dlužníky, aby vymahačské firmy nezkrachovaly).
